2.12.2011

Zkoušíme MOU VLAST pro Novou scénu

Dagmar Šimková strávila v komunistickém kriminále patnáct let. Své zážitky popsala velmi pravdivě sugestivně a s nečekanou literární krásou v knížce Byly jsme tam také. Její mimořádně silný popis toho nejodpornějšího, čeho byl komunismus schopen, byl inspirací pro divadelní hru ze současnosti Má vzdálená vlast. Námětem hry není tehdejší krutost režimu, nýbrž dnešní neschopnost se k této minulosti nějak zachovat. Neschopnost vidět minulost otevřeně, mít nějaký názor, produkuje jediné – minulost skrývat a zamlčovat. Hlavní postava neúspěšně usiluje o rehabilitaci, vidí marnost a komičnost svého nynějšího úsilí. Patnáct let v koncentráku přežila v zápase s jasným nepřítelem. Dnešní nepřítel je rozpitý, neohraničený a nejasný. Cílem dnešní společnosti je vytvořit si minulost, s níž lze dnes dobře a bez problémů žít.
Hra toto vše reflektuje tragikomicky, s ironií se dívá na marnost českého vyrovnání s minulostí, na marnost a nemožnost tlusté čáry za ní, na ubohost české podoby rozloučení s komunismem.

Autor: Karel Steigerwald, Foto: Hana Smejkalová