18.01.2017

NA MOŘI, ZÍRÁM NAHORU: Magicky realistický příběh o lidských tajemstvích

Pět příběhů, pět postav rozesetých po kontinentech této planety plujících jako ostrovy ve velkém oceánu, v hluboké vodě, která nese tajemství. Hluboká voda jako chaos, jako nevědomí, jako úložiště tisíce radostí a tisíce smutků, tisíce pohlazení a tisíce bolestí. Zdánlivě nespojité události nacházejí souvislost na tisíce kilometrů vzdálených místech. A přece odpověď na nejdůležitější otázky nosíme pořád s sebou. Je možné protáhnout se záhyby času a prolomit zákony prostoru? Asi ano. A někdy je to dokonce lehčí než zůstat sám se sebou na jednom místě. Podívat se na svoje plutí, na svou hlubinu, pustit se do ní. A neleknout se, ale nabrat sílu.

Postavy plující na svých kontinentech po moři zírají do dáli, ale nevidí, co mají na dosah ruky. A právě to je přivádí do komických situací. A tak se jim můžeme smát, a vlastně i sobě.

Společně s australským autorem Fineganem Kruckemeyerem a překladatelem Janem Tošovským se od ledna tohoto roku budou do hlubin svých postav nořit Magdaléna Borová (Sylvia), Lucie Polišenská (Řekyně Emma), Jiří Suchý z Tábora (Caleb) a Pavel Batěk (Noah). S pátou postavou se na jevišti Nové scény objeví hostující Lucie Štěpánková, pro kterou bude tato inscenace první spoluprací s Národním divadlem. Ostatně i pro režiséra inscenace Štěpána Pácla to bude debut na Nové scéně. (Nepočítáme-li jeho inscenaci hry Lenky Lagronové Z prachu hvězd, která se zde uváděla po přesunu z Divadla Kolowrat.) Důležitou součástí představení, více než obvykle, bude zvuková vrstva inscenace, jejímž autorem je sound designer Michál Cáb. Lucia Kašiarová, tanečnice a ředitelka Studia Alta v pražských Holešovicích, byla přizvána k pohybové spolupráci, protože „hra nepracuje pouze se slovy, ale především s obrazy, často velmi fyzickými. S Lucií Kašiarovou pracujeme na pohybové mapě pro každou z postav,“ vysvětluje režisér inscenace Štěpán Pácl a dodává: „Autor sleduje tenkou hranici mezi banalitou a zázrakem. Stopuje obyčejné okamžiky, které ale jsou pro jeho postavy podstatné, vystavuje je nutnosti se takovými okamžiky zabývat, odkrývá jejich tajemství, osvobozuje je. Tahle plavba napříč vnitřními oceány za svobodou se zdá být velmi poutavá a zábavná.“

Foto: Bára Prášilová